Útěk...

...od reality by přišel vhod.

Jsem nemocná.
Pořád děsně unavená.
Nestíhám psát bakalářku.

Ale na druhou stranu...

Každý den mě povzbudí oči naši malé Phoebe.

Těším se do práce.

Těším se z práce.

Jen ta rýma by mohla společně s kašlem odejít někam do háje.

Ejmy

Aby měly i šperky své místo

Díky mému malému bráškovi (no dobře, už mu bylo 15, ale pro mě je pořád malý brácha... heh...), který mi natloukl několik skobiček do starého šuplíku, jsem dokončila výrobu této poličky. Trvalo mi to dlouho, několik měsíců jen tak ležela, pak jsem ji natírala, ... Nebyl čas nebo chuť.

Teď, když visí a je v plné své kráse ozdobou mého koutku, mám chuť vyrobit si další a další... Nejenže vypadá hezky, ale uklidily se mi poházené náušnice všude kolem mě... :)

Naraženo...

...!

Nevím, jestli jsem to tu už psala,ale domů nekupujeme pečivo – a pokud ano – je to výjimka. No, my ho totiž pečeme. Krom toho, že v nové pekárně zkouším vytvářet, co nejlepší chleby, tak v troubě peču rohlíčky a raženky. Skvělý recept na rohlíky jsem našla u Moniky Brýdové a tím ji i velmi děkuji, protože lepší rohlíky jsem nejedla!

Na fotce už poslední raženky…  Minirohlíčky, které jsem dělala, hrála si s nimi, zmizely a ani jsem si nevšimla kam.

A to je dobře.

Ejmy

Jsme tři!

Během posledních dní jsem učinila dvě důležitá rozhodnutí ve svém životě. Heh… To první je méně důležité a to:

PODEPSALA JSEM PRACOVNÍ SMLOUVU a nastoupila tak na poloviční úvazek do práce. Ano ano, na své vzdělání dělám „podřadnou“ práci – podle některých lidí, podle některých kolegyň. Já si to ale nemyslím. Tuto práci – jako pečovatelka, vychovatelka v domově pro kluky s mentálním a kombinovaným postižením – dělám ráda!

Tuto práci jsem vzala nejen z toho důvodu, že každá koruna je dobrá, ale i proto, abych pořád nebyla zavřená doma. Do práce to mám kousek – asi 3 minuty od baráku, což není úplná výhoda, když znám klienty z úplně jiných situací, resp. oni znají mě jako sousedku a ne jako autoritu. Musím se s tím poprat…

Podzim...

... je všude. 

Venku je zima - to, že je zima, by zas tak nevadilo při mém množství zimních bund - kdybych se nestěhovala, tak ani nevím, kolik jich mám :) Ale to zataženo, to, že není vidět kousek sluníčka mi vadí. Moc.

Včera jsem pekla další muffiny, ty předešlé byly pro velký úspěch hned pryč. A to je dobře. Další jsem pekla z jablek, moc mi nejedou. Muži taky ne. Jeho bratru taky ne. Všem třem nám tam chybí čokoláda. Tak fajn. Jablečné muffiny škrtám ze seznamu oblíbených receptů.

Sladká tečka na závěr dne

A teď bych si dal něco dobrýho... povzdechl si můj pan manžel. No a že já měla chuť úplně stejnou, jsem navrhla, že něco upeču a že to klidně mohou být i muffiny. Nikdy jsem je nepekla a ani nejedla. Nemám tedy žádný osvědčený recept a při pohledu na dva banány v míse s ovocem jsem dostala nápad - upeču čokoládovo-banánové muffiny od C_c :)

Větrno, místy barevno

Jednou jsem se nudila. Stříhala barevné čtverečky a přemýšlela, co z nich vyrobím. Nic. Žádný nápad. Jen barevné čtverečky pečlivě uschované až do doby, kdy jsem se přehrabovala v knoflíčcích. Pak to přišlo! Budou to větrníčky! 

Rodily se víc jak půl roku a jsou na světě. Barevní krasavci.  

Kvítek

Prožívám hezké chvíle.

Mám se dobře.

Doma to začíná vypadat jako doma čím dál víc.

Na ouško...

...by se hodily tyto! 

Kdybych mohla, nakoupila bych si tolik korálků, kolik bych jen mohla.
Nemůžu.
Ale občas jde můj Milý se mnou a nechá mě vybírat a přehrabovat se, sem tam se zapojí a sám něco vybere, vymyslí a pak nákup i zaplatí. Není to často, ale je. A já jsem ráda, že mě podpoří... Není dlouho, co na mě volal z kuchyně:"Víš co... já to nádobí umyju, když vyrábíš..." :)

Jsou to malé hezké věci.
Radost z toho, že mám muže.
A radost z toho, že mohu svou radost vkládat do mých výrobků.

Do tomboly!

Manželova maminka za mnou přišla s prosbou, jestli bych ji něco nedala do tomboly na ples. Nu což... Stačilo aby si vybrala.

Udělala jsem ji dvě sady, jednu růžovou a jednu červenou. Tak a doufám, že se bude vítězi (nejlépe vítězce) líbit.

Pro štěstí...

... je libo čtyřlístek?

Poslední dobou mám takové tvořící nálady. Jednou mám chuť šít, jednou mám chuť ketlovat a jednou mám chuť vyrábět brože.

Jenže... ono když člověka něco omrzí, tak jsou dvě možnosti - vybodnout se na to a nebo se posunout dál... a já se sunu!

Zelená trojka! Dvě malé a jedna velká brož... :)

Svatební

To to letí. Už to je víc jak měsíc, co jsem byla nevěstou. Pořád vzpomínám, prohlížím fotky a sem tam někdo pošle ještě nějaké nové a neokoukané. Byl to nádherný den!

Všechno vycházelo a vše bylo podle mých představ. Až jsem se bála, kdy se něco pokazí a nepokazilo. Výborně!

A bez mých přátel a šikovných lidí, by nic nebylo tak, jak skvěle bylo. Díky.

Jarní foto z výletů

Jaro je tu!

... aneb jak jaro přišlo před kolej ...
... je hezké jít ráno na kolej (z noční) a vidět kolem sebe tolik barviček ...

Moje IKEA přání

Včera jsem si udělala malý soukromý výlet do Ikea. Když jsem sama, tak mám času tolik kolik potřebuji a jindy zase nemusím vyčkávat u oddělení, kde se většinou zasekává moje Polovička. Tolik jsem si toho vyhlídla a kdybych měla na to všechno peníze a nemusela se s tím vším tahat, už to mám u sebe... 

Zatímco můj drahý dodělává na baráčku podlahy (zatím betonuje... :)), kontroluje řemeslníky a snad i vyměňuje dveře, já se kochám a vybírám, co kam koupím, co kde bude a jak to bude krásné. 

A co jsem si včera vyhlídla?

Šťastný nový rok!

Hodně zdraví a splněných přání v novém roce Vám všem :)

Po Štědrým dnu i po Silvestru jsem poněkud pesimistická a bez nálady, ale věřím, že bude líp. Mohlo by být. Rok 2014 pro mě bude zlomovým, vlastně letos se mi změní život ...

Budu se potýkat s lednovým i jarním zkouškovým, absolutoriem, přestanu být slečnou a budu si zvykat na nové příjmení, budu se stěhovat na vesnici pod jednu střechu s koníčkem a ovečkami... a možná dostanu pejska.... :) 

Tak, nezbývá mi nic jiného, než být trpělivá a snažit se, aby vše vyšlo tak, jak si přeji... 

...a vy, žijte krásně! ♥

Ejmy