Během posledních dní jsem učinila
dvě důležitá rozhodnutí ve svém životě. Heh… To první je méně důležité a to:
PODEPSALA JSEM PRACOVNÍ SMLOUVU a nastoupila tak na poloviční
úvazek do práce. Ano ano, na své vzdělání dělám „podřadnou“ práci – podle
některých lidí, podle některých kolegyň. Já si to ale nemyslím. Tuto práci – jako pečovatelka, vychovatelka
v domově pro kluky s mentálním a kombinovaným postižením – dělám
ráda!
Tuto práci jsem vzala nejen
z toho důvodu, že každá koruna je dobrá, ale i proto, abych pořád nebyla
zavřená doma. Do práce to mám kousek – asi 3 minuty od baráku, což není úplná
výhoda, když znám klienty z úplně jiných situací, resp. oni znají mě jako
sousedku a ne jako autoritu. Musím se s tím poprat…
